Ne vždycky máte zvířata jako naservírovaná u cesty div ne s mašlí. Většinou je musíte usilovně hledat a nezřídka se stává, že projezdíte půl dne bez nějakého pěkného setkání. Pak (ale nejen pak) jásáte, i když se z vysoké trávy zvedne jen obrys nosorožce.
Byla noc. Půl třetí. Celý kemp spal, jen já seděl pod nočním nebem. Bylo to příjemné, bdít takhle dlouho. Obloha byla jasná a bylo teplo. A nad noční Etoshou letěla šňůra hvězd.
Je to opravdu moc pěkný pták. Jmenuje se turako a už jsem psal o jeho šedém bratranci, který podivně křičí a říkají mu "go away bird". Tenhle je mnohem barevnější a je také mnohem těžší ho potkat.
Že si v Africe nedopřávají siestu jen lidé, ale i zvířata, to je fakt, který netřeba opakovat. Vlastně zvířata jsou v téhle činnosti mnohem lepší než my. Úplnými virtuozy odpočinku jsou lvi. Hlavně samci.
Občas přichází prchavý okamžik, kdy se dějí věci. Krátká chvíle, kdy můžete vidět nevídané. Takovu chvilku jsme zažili v březnu v Namibii, když se potkali dva velcí ptáci. Z našeho pohledu to vypadalo, že míří rovnou k sobě.
Přesně tak si připadáte, když stojíte na místě, které má velmi nepoetické jméno - Etosha Pan Lookout. Jenže co mu chybí na jménu, to hravě dožene atmosférou a krásou. Je to vážně paráda.
Pro všechny, kteří se nemohli dostat do Oblastního muzea v Mostě na výstavu Bílý kanibal, je tu skvělá nabídka. Muzeum se, i kvůli bláznění s koronavirem, rozhodlo vytvořit virtuální prohlídku celé výstavy. Stačí kliknout.
Můžete je mít i vy. Když budete v Namibii, zkuste si zajet k pohoří Brandberg. Jsou to krásné kopce sopečného původu v namibijské poušti. A kdy se k nim budete blížit od západu, od moře, kolem cesty najdete něco, co jsem zatím jinde nepotkal. Samoobsluhy s kamením.
Co má společného Martin Luther (ten německý) s Namibií? Upřímně řečeno, jen to jméno, ale potkat se s ním můžete v namibijské poušti tváří v tvář. Vážně. Nejsou v tom žádné záhady, jen trocha historie, omylů a prořízlá pusa.
Na nějakou chvíli máme po cestování, a tak je možnost soustředit se na to, co bylo už natočeno a mělo by být napsáno a sestříháno. Dneska jsem si dopisoval s Isabelle Breen, se kterou řeším nápad na "vzkříšení" jedné neobyčejné výstavy. A při tom křísení jsem narazil na fotky z lednové cesty do USA.
