Abyste vyfotili některé věci nebo zvířátka, je potřeba ulehnout. Ne tedy na lože, nýbrž na zem. A sem tam, i když se to nemá, musíte při tom uléhání i opustit vehikl. Čili vozidlo. Vždycky je ale na místě, uvážit, jestli si to můžete dovolit.
Tohle patří k věcem, které když okusíte jednou, musíte je opakovat. Vzít do Afriky své děti je báječný nápad. Je to nakažlivé a přináší to všechno, co nabízí sám černý kontinent. Radost, starost, napětí i adrenalin. Však víte, děti jsou nenapodobitelná stvoření.
Nejjižnější místo afrického kontinentu je dalším zdrojem omylů. Možná stejně častých jako u "dvoubarevných" nosorožců. Hodně lidí si myslí, že je to Mys dobré naděje, ale kdepak. To musíte ještě níž.
Tohle trojmezí je krásné místo leží na hranici Jihoafrické republiky, Zimbabwe a Botswany. Kdysi tu byla stanoviště armádního dělostřelectva, ale zřídit tu park bylo mnohem lepší rozhodnutí. Krajina je malebně divoká a park jako takový velmi různorodý.
Trávím stále víc času s bílým kanibalem. Nebojte, je to bez nebezpečí. Jednak už všechno dění světa sleduje drahně let z obláčku nad námi, a pak - on kanibal doopravdy nebyl. Byl to snílek, který si své sny prožil. Trávíme spolu poslední léta. A poslední měsíce opravdu intenzivně.
Leží uprostřed Botswany. A když stojíte na břehu, připadáte si trochu jako v ráji. Jen vám nejde do hlavy, jak je možné, že v moři písku teče opravdová řeka.
Děti se dívaly na TV a běžel pořad z nějaké školky, kde mají jako mazlíčka oblovku. Tak jsem si hned vzpomněl na to, jak jsme od prvních cest vídali v buši takové veliké od slunce vybělené ulity. Vůbec jsem tehdy netušil, co je to za šneka. Až jsem ho poprvé uviděl. Krásné zvíře.
Kdepak, nebude to o té slavné trampské písničce. I když jsem měl trochu chuť si ji dnes zazpívat. Právě dnes totiž přišla zásilka z Británie. V papírové krabici, kterou mi pán v dodávce předal, byla právě bedna od whisky.
Jedno z největších nedorozumění se jmény zvířat vzniklo při pojmenování černého a bílého nosorožce. Kdo obě zvířata viděl aspoň z rychlíku, dobře ví, že jsou oba šediví, případně hnědí nebo červení. Podle toho, v jaké hlíně se zrovna vyválejí. Proč se jim tedy říká "černý" a "bílý"?
Některé věci fungují všude na světě. A je zábavné, že vás to vždycky překvapí. Takhle nás překvapilo, když jsme pozorovali jednodo afrického výra, na kterého doráželi ptáci. Seděl na mýtině v buši. Na takovém štíhlém odlomeném kmeni stromu. A co chvíli přilétl nějaký pták, třeba leskoptev, a snažil se ho z té mýtiny vystrnadit.
