Články

Není aloe jako aloe. Tohle nebude o té do mastiček, sprcháčů a bůhvíčehoještěvšeho. Tohle povídání je o vznešené dámě hrdě se tyčící v poušti. Je to nádherná rostlina. Vznešená, krásná a užitečná.

Fešák a krasavec mezi ptáky. Jmenuje se rybařík, ale normální lidi mu říkají ledňáček. Je v tom zmatek, ale to nás nemusí nijak tížit. Pro nás je důležité, že je to pěkný pták, kterého je bezvadné pozorovat.

Říkal jsem to už mnohokrát. Je to pravdová řeka. Velká, silná, životodárná. A je neuvěřitelné vidět na vlastní oči, jak rozdává život. Sto metrů od ní jdete vyprahlým pískem, na břehu roste vysoké rákosí i v době největšího sucha.

Dnes poprvé píšu mimoafricky. Možná, že nasposledy. Přišla ovšem chvíle, kdy musím. Protože bez ní bych o Africe mohl tak maximálně číst. Samozřejmě, že myslím listopad 1989.

Je to jedna z nejbáječnějsích věcí na toulkách kdekoliv. Ušlí po dlouhém dni se utáboříte a rozděláte oheň. To prastaré kouzlo, které fascinuje, láká, přitahuje a pomáhá.

Je to vždycky skvělá věc, když jdete Afrikou po vlastních a potkáte nějaké to zvíře. Posledně jsme mluvili o "lovu" na žirafu, ale nejen žirafy jsme potkali. Třeba takový daman se na nás díval svrchu.

Když jdete Afrikou po vlastních, máto hodně výhod. Cítíte krajinu, ona cítí vás. Slyšíte zvuk písku pod nohama, můžete sledovat stopy v něm. A taky sem tam potkáte někoho, kdo neuteče. Jen si drží distanc. Třeba jako tahle žirafa.

Jmenoval se David. Potkali jsme ho letos v září, když jsme přejížděli od pouštních vodopádů Augrabies v nejjižnějším cípu Kalahari. Měl u cesty ohniště, pár svých věcí a z kostí vyráběl šperky pro turisty. David Khoi - ochočený Křovák.

Byla to práce skoro na dva roky. Od prvního rozhodnutí, že má cenu výstavu udělat, až po vernisáž. Chtělo to hodně práce, spoustu přemýšlení a taky dost lidí, kteří pomohli. A díky všem těm, kteří za mnou stáli, jsem mohl v pátek 1. listopadu mluvit nikoliv o tom, jaké by to mohlo být, ale o tom, že mám velkou radost...

První z plánované série článků o cestovateli a filmaři Johnu L. Bromovi právě vyšel na webu Zoom magazín. Odkaz v obrázku.