Ohnivá paráda
Dnes je svátek. Pro mě jeden z nejdůležitějších. Nejsem ale moc oficiální typ, a tak si vzpomenu a jsem rád, že se stalo, co se stalo. Díky tomu můžu žít svůj život a jsem za to vděčný. Když se toulám Afrikou, je pro mě takovým svátkem rozdělání ohně. Je jedno zda na kafe, na steak nebo jen tak pro klábosení.
Když se pak povede rozdělat oheň jinak než zapalovačem nebo sirkami, je to teprve krása. Člověku to hned jinak plápolá. Na posledním africkém treku jsme před kamennou chajdou, kde jsme nocovali, rozdělali oheň křesadlem. A chytnul, jako bychom byli domluvení. To se to pak vařilo kafe a grilovaly steaky. Všechno chutnalo báječně už jenom proto, že jsme si to museli přinést na hřbetě přes hory doly... Ale ten oheň...nádhera.