Veliké mňam!

Martin Šíl

Je třeba jednou provždy přiznat, že kromě divočiny, zvířat a pocitu osamění nabízí cestování do Afriky spoustu dalších lákadel a potěšení. Jedním z nich je i jídlo. Je rozmanité a podle mých zkušeností nesmírně chutné. I u silnice na grilu z ráfku od náklaďáku si dáte skvělé maso a nebo sadzu (kukuřičnou kaši) voňavou a chutnou.

Naprosto ojedinělý je ale zážitek z místa nazvaného prostě - BOSKOMBUIS - kuchyně v buši. Leží na severu Dračích hor na břehu řeky Treur. Není tam elektřina, vodovod, kanalizace a vůbec nic z toho, co byste v hospodě, tedy v restauraci, čekali. A přesto se královsky najíte v prostředí, které vás nadchne stejně jako jídlo.

Vaří se na ohni. Buď na sporáku, ve kterém hoří dřevo nebo na grilu z už zmiňovaného ráfku na náklaďák. Dát si můžete steaky, ale i tradiční jídla - bobotie (mleté maso s rýží) nebo zvěřinové boerwors (klobásy s hrubě mletého masa). A všechno voní a je báječné.

Vždycky si představuju, jak by se tvářila česká hygiena, kdyby tam přišla na kontrolu. Pozor - všude čisťoučko. Ale oddělená místa na krájení masa a zeleniny a podobné blbosti tam  nenajdete.

Vždycky, když mám možnost, jedu tam a užívám si. Vaří tam takové dvě super černošky. Jedna vypadá, že by vás ochotně ugrilovala, ale když zjistí, že vám chutná, pookřeje, a když k zajdete a pochválíte jí jídlo, je vaše navždy.

Krásné místo, krásní lidé, krásné jídlo. Oáza klidu, harmonie a rozkoše na břehu horské řeky.