Poklad

Mám doma poklad. To se někdy stává, že se vám do rukou dostane doopravdický poklad. Mě se to stalo v New Yorku, ale prsty v tom  mají Češi. Igor a Zuzana. Oběma patří velikánský dík. A jak že se to stalo?

Seděl jsem na obědě s Igorem Lukešem. Povídali jsme si o Láďovi Bromovi. On byl totiž Igorův stýc. Kolem šuměl Boston a Igor se jen tak mezi řečí zeptal, jestli se ještě vracím do New Yorku. "Ale jo, dneska tam ještě spím," odpověděl jsem. Zadíval se na mě a povídal, že má krabici s nějakým Láďovým filmem. Před 30 lety jí dostal od Olgy, Bromovy ženy. Vlastně ani neví, co na tom filmu je. A schoval si ji ke kamarádce Zuzaně. "Jestli chceš, zavolám jí, aby ti ten film dala", řekl a už vytáčel číslo.

Sešli jsme se symbolicky - v kině Film Forum v Chelsea. Byl jsem hrozně nedočkavý. Bylo po desáté  večer, když jsem vešel do foyer kina. Po několika minutách se objevila Zuzana a hned šla ke mě. V ruce měla tašku a v ní dvě krabice, ve kterých se přepravovaly filmy. Dali jsme se do řeči. Ani ona nevěděla, co je uvnitř. Když jsme rozbalili přepravní boxy, koukla na ás pětice plechových boxů. Každý v sobě ukrýval originál 16mm filmu. Byla to kompletní série African Odyssey, kterou Brom dokončil v roce 1963. Nádhera.

A tak mám doma poklad a přemýšlím, co s ním. Jak se o něj nejlíp postarat a úplně nejradši - jak ho znovu probudit. Protože v těch filmech je neuvěřitelná porce historie.