Plaz a šelma v jednom…

Jiří Neumann

Želva a pardál jak to jde dohromady? A proč se zrovna želva jmenuje pardálí (Stigmochelys pardalis) nebo také leopardí? Asi by nám to osvětlila nějaká africká bajka, ale na žádnou si teď nemohu vzpomenout. Takže je na vás jak to posoudíte. Třeba vám pomohou naše fotky nebo to uvidíte přímo na místě. Zabalte bágl, kupte letenku, za 15 hodin přistanete v Joburgu a po pár hodinách jízdy autem jste v divočině. V Evropě totiž na cestě na želvu (natož na levharta) jen tak nenarazíte, zato v Africe se vám může stát, že o ní přímo zakopnete.

Je to zajímavá želva, kterou si nemůžete splést. Je totiž nezaměnitelná. K její největší charakteristice patří krunýř, který tělo chrání jako pancíř. Krunýř je delší než širší a hlavně je vysoko klenutý, takže jej nelze převrátit. To je dobrý obranný prostředek proti predátorům. Také barvy na krunýři poskytují želvám účinné maskování. Zbarvení je žluté, s nepravidelnými tmavohnědými až černými skvrnami. Horní pancíř by svým tvarem i zbarvením mohl sloužit jako vzorkovník pro dlaždice. Když zaprší, tak se její krunýř leskne a svítí na dálku - pak už jen připravit foťák a cvak, cvak, cvak (což je lepší než kdyby to bylo křup, křup, křup...).

Želva pardálí žije v jihoafrických savanách a stepích. Nebo i v poušti Kalahari. A v Krugerově národním parku se může jen tak procházet po silnici. A protože i tady mají nemotorizovaní jedinci absolutní přednost, tak sledujete jak rozvážně přechází silnici v naději, že na druhé straně bude tráva o něco šťavnatější a chutnější. Sedíte v autě, nasáváte tu africkou atmosféru, přestanete počítat čas a rozhodně neklepete nervózně prsty do volantu, kdy už ta zatracená želva přejde...

Štěstí přeje připraveným. A tak ani v Africe není o náhody nouze. Sotva jsme popojeli o pár set metrů dál, ejhle ... levhart! Vyšel z křovin a vykračoval si to ve vysoké trávě podél silnice. Přestože byl dobře maskován, hned jsme jej spatřili jak jde souběžně s námi. Zůstali jsme tiše. A čekali, co na to naše děti. Najednou výbuch radosti. Jeden přes druhého se dohadují a překřikují. Tam, tam, vidíš ho, vidíš ho. Ty jo, ten je krásnej ... V očích jim hrají ohníčky, až je musíme krotit, aby nevystoupili z auta a nešli si ho pohladit. I přes trávu bylo vidět jeho nádherné zbarvení. Černé skvrny na kůži mají žlutě zbarvený střed a nemají uvnitř žádnou tečku. Jeli jsme hodně zvolna a s úžasem sledovali to nádherné zvíře. Naše přítomnost jej nijak nerušila, na chvíli se zastavil a omrknul si nás. Jinak nám moc své pozornosti nevěnoval. Že by šel navštívit jmenovkyni?

A co má tedy želva pardálí společného s levhartem (chcete-li leopardem)? To už musíte podle fotek určit sami ...