Paříž!

V tomhle městě Brom začínal svůj nový život. V podstatě s prázdnou kapsou. Měl v ní jen scénář afrického filmu. A stůj co stůj ho chtěl natočit. Jednoduché to rozhodně nebylo, ale v hlavě mu stále zněla slova, která mu těsně před emigrací řekl Jan Masaryk: "Život v cizině je velmi těžký, ale tady bude nemožný."

Komplikací mohlo být třeba jen slovansky znějící jméno. Jeden z literárních agentů nechal Broma vyhodit, sotva sekretářka ohlásila, že na přijetí čeká LADISLAV Brom. A tak se nechal pokřtít jako John L. Brom. V kostele St Philippe du Roule.

Nový domov našel Brom s manželkou Olgou na Boulevard Haussman. Kousek od Champs-Elysées. Vrhnul se do práce. Hledal kontakty a samozřejmě i finance. Věřil, že filmy budou úspěšné, ale potřeboval krýt počáteční výdaje. Investora našel, ale brzy ho měl hledat znovu.

Přítel ho pozval na slavnostní otevření nového kabaretu. La Nouvelle Eve na Montmartru. Brom šel, společenský život miloval. Když se po půlnoci vracel domů, nechtěl čekat na taxi a procházel uličkami k bulváru, kde si ho chtěl chytit. Na rohu jedné z nich dostal ránu železnou rukavicí. Probral se bez peněz, cenností a s otřesem mozku v nemocnici. Po uzdravení musel hledat nové finanční zajištění. Proč měl tehdy u sebe i finanční rezervu, nikdo neví...

Pařížský pobyt byl inspirativní a osvěžující. Nejezdil jsem metrem ani autobusy. Chodil jsem pěšky. Rozhlížel se, prozpěvoval. Noční Montmartre byl zážitek. Stopovat Broma je zážitek.