Na slovíčko s Křovákem

Jmenoval se David. Potkali jsme ho letos v září, když jsme přejížděli od pouštních vodopádů Augrabies v nejjižnějším cípu Kalahari. Měl u cesty ohniště, pár svých věcí a z kostí vyráběl šperky pro turisty. David Khoi - ochočený Křovák.

Aby nedošlo k mýlce - termín "ochočený Křovák" pochází z padesátých let od samotných Křováků. Je to příslušník tohoto národa malých mužů, který už neloví, nežije tradičním životem.  "Ochočil" se. Na Davidovi bylo vidět, že je tak trochu ztracený. S neuvěřitelnou zručností vypaloval do malých kůstek dvěma železnými jehlami krásné obrázky. Mluvil s námi anglicky, a když jsem chtěl, aby mluvil svým jazykem, hledal slova....

Byli jsme s ním poměrně dlouho. Ptali se na spoustu věcí, dali mu velký doutník, protože rád kouřil, a koupili si od něj nějaké šperky. Naše dlouhé vyptávání přilákalo i jeho paní - přísně vypadající starší ženu -  a jeho dceru. Asi nejkrásnější holku, jakou jsem v Africe potkal. Chvíli jsme ještě sledovali, jak David pracuje. Rozfoukal oheň, kde žhavil jehly, aby vypaloval vzory na kosti. Antilopu, trávu, vítr, ptáky. Ke každému motivu něco řekl.

Vždycky se těším, až potkám tyhle malé chlapíky. Mám je rád. Když jsme ale odjížděli od Davida, byli jsme všichni tři trochu zamlklí. Jak jsem řekl - byl to moc prima kluk, ale připadal nám opravdu ztracený. Snad se mu tam u cesty dobře vede...