Bílí páni pelikáni

Z pouště pojďme k oceánu. Atlantik, který omývá namibijské břehy je ochlazován Benguelským proudem. Takže i když se v něm s radostí vykoupe jen otužilý Čech (domorodci si jen tak máchají nožičky), je v něm hojnost života. Na rybách a rybkách si pochutnávají třeba pelikáni.

Věřte, je to podívání, když se takový velký pták vznese z hladiny a těsně nad vlnami nalétá proti lodi, na které se plavíte. Těsně před ní se vznese a elegantním nízkým obloukem ji přelétne. A nebo doširoka roztáhne křídla a sedne na kajutu nad vámi. A máte společníka. Kluci, kteří takhle vozí turisty, mají některé ptáky vycvičené. Náš měl oblíbeného jednoho, jemuž říkal Lady Gaga. Prý proto, že umí moc dobře tančit. Co by okřídlenec neudělal pro kus ryby...

Projížďka trvá skoro tři hodiny a stále při ní máte co sledovat a čemu se divit. Pelikáni, i když vás provázejí celou dobu, se neokoukají. Občas z nich samozřejmě vypadne kus něčeho nelibého, ale s tím se musí při setkáních se zvířaty počítat. Mě osobně nikdy neomrzí sledovat je při letu těsně nad hladinou. To jsou chvíle, kdy jim trochu závidím. Eleganci a půvab.