Ach...Afrika!

Já vím. Dlouho bylo ticho...a teď musím začít povzdechem, protože tahle dvě slůvka mě napadnou, když si vzpomenu na poslední cestu. Osud tomu chtěl, aby byla rozdělená na dvě části. Krátkou a intenzivní a dlouhou, plnou klidu a pohody.

Veliké "ach" patří prvním dnům. Strávili jsme je na treku uprostřed poušt, kterou protéká řeka. Pamatujete poslední psaní o nalezeném kameni? Ano, to je to místo. Věděl jsem, že jižní okraj Kalahari je neobyčejný, ale netušil jsem, že rána do srdce bude tak hluboká. Povyprávím, nebojte. Teď jen vězte, že tohle toulání v rozpadajících se sandálech bylo doopravdy neobyčejné. Jak říkám, opravdová rána do srdce. Ale krásná. Opravdu.

A jedna věta z trochu jiné Afriky - už jen pár týdnů zbývá do otevření mé výstavy věnované českému cestovateli s americkým jménem. John L. Brom byl výjimečný člověk. Výstava se jmenuje Bílý kanibal a v Oblastním muzeu a galerii v Mostě ji zahájíme už prvního listopadu.