24 hodin u napajedla

Jedním z mých velkých snů a plánů v Africe bylo strávit 24 hodin u napajedla a sledovat, jak to u vody chodí. Jenže to vždycky mělo háček. Když nejste z National Geographic nebo podobně významné instituce, nemáte šanci v parku zůstat mimo kemp přes noc. Takže tenhle můj plán dlouho ležel u ledu. Až jednou - v parku Etosha na severu Namibie - to vyšlo.

Sotva jsme totiž přijeli na campsite v kempu Okaukuejo (vyslovuje se to okachuéjo), zaslechl jsem podivné zvuky. A když jsem zjistil, že z kempu se dá sledovat napajedlo, bylo všechno jasné. Přestěhoval jsem se na noc a den na pozorovatelnu a fotil, točil a užíval si. Napajedlo "strážil" velký pěkný strom a zvěř chodila pít v podstatě nepřetržitě.

Moje dobrodružství začalo za soumraku. Sotva jsem si přenesl všechno k vodě, padla černočerná tma. Zmizely žirafy a zebry, které dělaly před západem slunce alotria a v nočním tichu se objevila sloní rodina. Vynořili se ze tmy tiše, jak to sloni umějí, a rychle a spořádaně začali pít. Za pár minut zmizeli stejně rychle a potichoučku. Tři minuta, a byli pryč. Krásný zážitek.

Neobyčejné bylo pozorování nosorožců. Za noc jich přišlo opravdu mnoho. Jeden z nich byl obzvláštní milovník vody, a tak jsem si mohl udělat představu i o tom, jak je tohle napajedlo hluboké. Nádherné na celém pozorování bylo ticho kolem. Jen slabé bzučení hmyzu, nad vodu létali úplně neslyšně lelkové a jednou si na břeh sedla krásná velká sova. Taky setkání pijící žirafy a hyeny skvrnité bylo zajímavé.

Svítání přišlo rychle a s ním se znovu objevily zebry, kudu, antilopy skákavé a další zvířata. Slunce začalo rychle hřát. V téhle části parku bylo sucho. Krajina vyprahlá a horká. Proto se tak často objevovala zvěř. Vlastně se dá říct, že napajedlo nebylo nikdy prázdné. Když ale přišlo horko největší, stáhla se do stínu zvířata i já. Ale nemělo to být na dlouho.

Sotva jsem se schoval před sluníčkem, objevil se kamarád Míra. Ráno vyjeli na safari beze mě, ale vrátil se, aby mě dovezl k jiné vodě. Prý tam spolu zápasí dva nosorožci. Tak honem foťák, objektivy a jedeme.

Když jsme přijeli na místo, byli soupeři ve vodě. Oba zkrvavení. Jeden z nich čas od času táhle zabučel. Už se nebili. Vypadalo to, že jeden i druhý by rádi pryč, ale nevědí, jak na to. Napajedlo bylo obklopené dalšími zvířaty, ale nikdo nechtěl pít, aby nedráždil dva rozzlobené kolosy.

Nakonec se jeden ze soupeřů otočil, vylezl z vody a odešel. Druhý pár minut vyčkával, a pak se vydal na druhou stranu. A ostatní se šli konečně v klidu napít...

Etosha je báječné místo. Pokud budete mít možnost, jeďte tam. Můžete tam potkat nejen černé nosorožce, ale i nádherné plameňáky a spoustu jiných zvířat. I jednoho "bubáka". Ale o tom někdy jindy.