50 let poté

21.01.2019

I když jeho práci znají skoro všichni, jeho jméno většině lidí nic neřekne. Přitom to byl jeden z nejtalentovanějších a nejpracovitějších lidí své doby. Dosáhl úspěchu doma - byl herec, tanečník, producent a režisér - i v zahraničí, kde se stal jedním z nejfundovanějších dokumentaristů a cestovatelů.

Pigmejské ženy s banánovými listy
Pigmejské ženy s banánovými listy

Narodil se v Chocni v roce 1908 jako Ladislav Kořínek. Otec z něj chtěl mít něco pořádného, ale mladý Ladislav se zamiloval do divadla. Odešel z techniky a byl přijat ke studiu na pražské konzervatoři. Ve stejné době jako Lída Baarová nebo Jiřina Štěpničková. Hraje, zpívá, ale i tančí. Dokonce získal angažmá v Novém německém divadle (dnešní Státní opera) coby taneční sólista.

Ve třicátých letech se dostal i k režii. Jeho prvním filmem byl snímek Harmonika. V jednatřiceti kupuje od Jana Reitera jeho společnost, v níž působil jako režisér, a zakládá vlastní značku Bromfilm. Stává se nejmladším filmovým producentem v Československu. Točí a produkuje filmy s největšími hvězdami. Baarovou, Burianem a dalšími. Sem tam se mihne i před kamerou. Třeba coby hlasatel v Klapzubově jedenáctce. Jeho film Tulák Macoun získává hlavní cenu na festivalu v Benátkách.

Po válce je ale Bromfilm znárodněn, Ladislav má zákaz filmovat. Emigruje. Usadí se v Paříži a začíná nový život. Natáčí a dokumentuje mizející Afriku.

S vozem DKW, kterým najel desítky tisíc kilometrů Afrikou.
S vozem DKW, kterým najel desítky tisíc kilometrů Afrikou.

Natáčel s africkými domorodými králi, zrekonstruoval cestu H. M. Stnaleye při hledání Davida Livingstona, projel ve veliké sólo jízdě přes 30 000 kilometrů černým kontinentem. Doma o něm samozřejmě nikdo nic netuší.

Jeho dílo ocenil papež Pius XII, který mu udělil titul Beatissimus Pater, stal se členem řádu Cyperských rytířů, jeho filmy přijal do sbírek Smithsonian Institute ve Washingtonu.


Černý bůh konga - král Lukenge. Opovrhoval vším bělošským.
Černý bůh konga - král Lukenge. Opovrhoval vším bělošským.

Zemřel 22. ledna 1969. Zítra tomu bude 50 let. A za celých 50 let o něm nebylo doma téměř slyšet - i když v roce 1972 vyšla česky jeho kniha Africká odysea, o tom, kdo vlastně byl John L. Brom, v ní nebylo téměř ani slovo.

1. listopadu 2019, padesát let poté, co zemřel, proběhne vernisáž výstavy "Bílý kanibal", která představí jeho život a dílo. Je mi ctí, že na ní můžu pracovat.

Jejím zadavetelm je Oblastní muzeum a galerie v Mostě a právě tam ji budete moci navštívit.