Černý pasažér

05.12.2018

Martin Šíl

Jeli jsme letos v únoru kolem jednoho napajedla. Uprostřed vodní hladiny stála nehybně volavka. Bylo dost zvláštní, že měla vody sotva "po kotníky", i když byla skoro veprostřed. Ale někdy se to stává. Zkrátka mělčina.

Jenže chyba lávky! Když jsme se na ni podívali po chvíli, zjistili jsme, že se veze! Nestála totiž na mělčině, ale na hroším hřbetu a jako černý pasažér se nechala vozit sem tam. Měla skvělou pozici. Z hroších zad mohla v klidu pozorovat, co pod hladinou slupnout. Hroch ji navíc vozil, takže nemusela udělat ani krok. A tak jen stála a pozorně se rozhlížela. Zkrátka si to uměla zařídit.

A hroch na to nic. Vůbec se nezdálo, že by to tomu tlustokožci vadilo. Co chvíli se potopil, potom zase vynořil. Hezky zvolna, aby krasojezdkyně nespadla. Nevrtěl se, nesnažil se ji shodit.

Potisící jsem si uvědomil, že i zdánlivě obyčejná zvířata (volavek a hrochů na toulání Afrikou vídáte stovky) dokážou vždycky překvapit. Právě tohle na Africe miluju. Můžete si myslet, že ji znáte. Můžete... :-)